Jak jsi se do IdStory vlastně dostala?
To je trochu na delší povídání, aby to dávalo smysl 🙂 Po střední škole jsem se trochu hledala a nevěděla, co vlastně chci a kam směřuju. Shodou okolností jsem se nakonec dostala do hotelnictví a několik let pracovala jako recepční a vedoucí provozu recepce. Stále jsem věděla, že to není to pravé, a rozhodovala jsem se co dál. Vždy mě zajímala psychologie, rozvoj, práce s lidmi, komunikace a tomu blízká témata. Nakonec jsem se rozhodla si doplnit vzdělání i oficiální cestou a začala jsem studovat dálkově VŠ se zaměřením právě na profesní a osobnostní rozvoj. Ideální kariéru jsem tedy viděla v HR, kde se dá spousta těchto oblastí skloubit. Ale jak se tam dostat, když stále studuju a praxi nemám? Začala jsem teda hledat. Jak jsem sama očekávala, jednoduché to nebylo. Dostat se do nového oboru není jen tak. Z několika firem se vůbec neozvali, někde mi narovinu řekli, že hledají zkušenější kandidáty. No a pak se najednou ozvala nějaká Veronika z BCV solutions 🙂 Našla si mě sama na startupjobs a oslovila mě. To mě samozřejmě hrozně potěšilo, ale řekla jsem si, že IT firma asi nebude nic pro mě. Vždyť tam nebudu nikomu rozumět. Videohovor s Verčou mě ovšem přesvědčil, že do této firmy rozhodně chci patřit!
Čím tě firma oslovila?
Svou firemní kulturou, už jen tím jak otevřená Verča na pohovoru byla, jak uvolněně to vše působilo. Opravdu jsme se bavily o tom, co chci dělat a kam se můžu společně s firmou dostat. Bylo vidět, že se Verča opravdu zajímá, jak nastavit spolupráci výhodně pro obě strany. A že ji více zajímá jaký jsem člověk a jak na sobě pracuji, než kolik mám praxe v oboru. Samozřejmě, že zmínka o bazénu v kanceláři tomu taky pomohla 🙂
A to je to co je u nás v IdStory super, dáváme příležitost lidem, kteří se chtějí učit, rozvíjet a mají tu energii a drive. Důležitější je pro nás vždy chuť se posunout než x letá praxe, a mnohokrát se nám to už vyplatilo.
V IdStory jsi už téměř 2 roky. Změnila se za tu dobu nějak firma?
Tak změnilo se jméno 🙂 A vlastně vnímám, že spolu s tou značkou přišel i nový směr. Já jsem nastupovala do české IT firmy s asi 25 lidmi. Teď máme nakročeno na zahraniční trhy, čím dál tím víc se mluví o tom, co nás čeká za velké projekty a kam směřujeme. Máme za sebou dvě velké offline akce pro naše zákazníky. Celkově mám pocit, že jsme zase o něco vyspělejší. Jo, a je nás už 31 🙂
Co z pozice HR Specialist vnímáš jako největší výzvu?
Tak moje největší výzva je určitě nábor nových kolegů. Nejvíc jsem to pociťovala na začátku, kdy pro mě bylo vše nové a vůbec jsem nemluvila stejnou řečí 😀 Musela jsem navnímat, co že to vlastně děláme, co obnáší práce na jednotlivých pozicích, co potřebujeme od nových kolegů a co nám naopak nefunguje. Obecně je nábor v IT docela oříšek, a často jsem měla pocit, že snad hledám jednorožce 🙂
Máš nějaký interní cíl, kterého by si chtěla dosáhnout? (jako třeba mít plný stav a nemuset nikoho nabírat)
To je utopie 😀 Ale vlastně nevím, jestli by mě to pak bavilo. Určitě bych si našla další oblasti, kterým se věnovat. Spolu s Verčou tady opravdu budujeme HR oddělení téměř od začátku. To je možná nějaký můj cíl, vybudovat HR s přesahem do více oblastí. Věnovat se více i interní komunikaci, motivaci a mému oblíbenému vzdělávání a rozvoji. Možná se více soustředit i na talent management. Máme u nás opravdové specialisty v oboru, tak jim pomoc se dále rozvíjet.
Co jsou pro tebe nejzákladnější hodnoty firmy?
Budování kvalitního týmu. Ať už v kontextu neustálého rozvoje, každý se u nás stále v něčem vzdělává. Kolegové mají opravdové zapálení pro to co dělají a chtějí se v tom zlepšovat. Ale taky chtějí fungovat jako tým. Navzájem si pomáháme a to je super. Můžu zajít za kýmkoliv a vím, že si na mě udělá čas. Taky vím, že vždy dostanu zpětnou vazbu, která mě opravdu posune.
Jaké je tvé NEJ období ve firmě (největší výzva, nejobtížnější, nejúspěšnější, zkrátka, co ti utkvělo v paměti)?
Tak z poslední doby je to asi nábor na pozici projektového manažera. Bylo to opravdu náročné, velmi dlouhý proces, velké množství kandidátů a pohovorů. V jednu chvíli jsem měla pocit, že to nikam nevede a točíme se v kruhu. Ale nakonec i to dobře dopadlo a už máme mezi sebou další novou skvělou kolegyni, Štěpánku 🙂
Jak je to teď s lidmi na pracovním trhu? Máte problém ty správné kolegy sehnat? Co je největší bariérou?
U nás je asi největší bariérou to, co je zároveň naši velkou předností – jsme menší firma. Jsme tím pádem velmi flexibilní, nemáme zdlouhavé procesy a věci se u nás dějí rychle. To zní skvěle a kandidáty to láká. Ale zároveň to znamená velkou zodpovědnost na jednotlivci, každý je zodpovědný za svůj díl práce a je nutné mít přesah do dalších oblastí. Člověk se u nás “neschová” za pozici. A je potřeba být aktivní – ptát se, zajímat se, učit se… Bez toho to nejde. Jsme tedy i možná přísnější a opravdu si lidi do týmu vybíráme. Protože potřebujeme, aby k nám nový kolega pasoval i po lidské stránce, prostě aby to byl ten správný match po všech stránkách.
Kde vidíš IdStory za 5 nebo 10 let? Co bys firmě přála?
Tak kolik nás v tu dobu bude, 50? 😀 Myslím si, že v tu dobu už budeme fungovat i na zahraničních trzích, budeme mít vybudovanou širokou partnerskou síť a zase o něco větší tým profesionálů. Možná už budeme mít i nějaké kolegy v zahraničí a naučíme se více pracovat na remote. Nebo budeme mít i u nás interně více multikulturní tým. Já každopádně firmě přeji, ať si zachová svoji uvolněnou a neformální atmosféru. Ať má stále tým motivovaných a nadšených lidí, kteří se cítí být součástí něčeho většího.
